Letošní rok jsme měli možnost se zúčastnit tradiční soutěže ve vaření gulášů, který se každoročně koná ve spřáteleném zařízení ve slovenské Seredi. Na cestu jsme se s našimi seniorkami vydali v brzkých ranního hodinách, a i navzdory tomu byly naše uživatelky velmi čilé a plny očekávání. Slunečné dopoledne odstartovalo slavnostním zahájením, na kterém nechyběla všudypřítomná hudba, a tak bylo na tanečním parketu před domovem stále plno. Soutěžní týmy, složené z několika uživatelů a zaměstnanců každého z pozvaných domovů, se sešli kolem kotlíků s vlastními „osvědčenými“ recepty – někteří vsadili na tradiční maďarský styl, jiní přidali moderní nádech nebo tajné ingredience, které se dědí z generace na generaci. Přestože šlo o soutěž, hlavním cílem bylo propojit obyvatele a zaměstnance domovů. Každý měl možnost se zapojit – někdo krájel cibuli, jiný brambory, další míchal smažící se cibulku a ostatní loupali česnek. V čase čekání na to „až maso změkne“ jsme měli možnost ochutnat báječné škvarkové pagáče a chléb se sádlem a pažitkou. Kolem poledne se celým dvorem domova linula vůně čerstvého guláše. Porota ochutnávala poctivě jeden vzorek po druhém, a nakonec vydala verdikt, že nejlepší guláše uvařili zaměstnanci a uživatelé 3 slovenských domovů. Tyto týmy za své úsilí dostali tašku s dobrotami, dřevěnou vařečku s logem sereďského domova a hlavně – obrovský potlesk. Vítězný tým měl tak obrovskou a neskrývanou radost, že jsme jim jejich vítězství ze srdce přáli, neboť nejde jen o to, kdo má nejlepší recept – jde o to být spolu, dělat něco smysluplného a sdílet radost. Soutěž ve vaření gulášů v domově pro seniory není jen kulinářským zážitkem – je to symbol komunity, sounáležitosti a aktivního stáří. A jak říkají sami účastníci: „Nie je dôležité vyhrať, ale variť srdcom.“ Den plný smíchu, vůně papriky a přátelského zápolení opět ukázal, že chuť do života ani s přibývajícími lety neubývá.